Hrad měl se severním a jižním předhradím zhruba tvar kruhu. Celek byl obehnán ještě příkopem a vysokým valem.

Věžovitou branou (se sedilemi po stranách průjezdu a s padacím mostem) se vstupovalo na severní předhradí (vstupní část hradu, zv. t. dolní ohrada) z konce 14. stol. Na jeho východní straně, vl. od brány, tři pozdně gotické půlválcové bašty pro menší děla z 15. stol.

Ze severního předhradí se šlo dále příhradkem, který patřil k nejstarším částem hradu. Vstup do něho chránil úzký parkán, založený na skalním stupni (takže se k bráně jezdilo patrné po padacím mostě) a masivní okrouhlá věž, (zastávala ještě funkci, jakou mívaly věže ve 13. stol.). Její horní slabší část byla přístupná patrně z paláce po padacím mostku, druhé patro s dřevěným prevétem a většími okny sloužilo pravděpodobně za obydlí pověžného. Na východní nároží v sousedství třetí dělové bašty, kde byl terén nepřístupný, stála již jen menší strážní věž.

Z příhrádku vedla na další jižní předhradí věžovitá, dovnitř otevřená brána. Ještě koncem 14. stol. byla doplněna nekrytým předbraním, ukončeným cimbuřím, se sedilemi v průjezdu. Dva padací mosty předbraní (menší pro pěší) se vytahovaly protizávažími v šachtách pod podlahou.

K ochraně zadního, jižního předhradí (zv. t. horní ohrada), rozkládajícího se nad prudkými svahy, stačila jednoduchá hradba. Měla cihelné cimbuří a později k ní byly přistavěny hospodářské budovy. Z tohoto předhradí šla na již. straně výpadní branka, chráněná skalnatým svahem a srubem na okružním valu.

Přes parkán se z jižního předhradí vcházelo do vlastního hradu, jenž zaujímal nejvyšší část skalnatého příčného hřbetu.

Uspořádání hradního jádra ukazuje český hradní typ 14 stol.: dvě rovnoběžná palácová křídla svírala nádvoří (začíná vývoj směřující později k zámku). Paláce byly věžovité o dvou patrech, v každém podlaží dvě plochostropé místnosti, oddělené příčnou zdí; velká okna členily kamenné kříže (zbytek ostění má profilaci jako okna ve velké karlštejnské věži). Nejvýpravnější byla místnost v 1. patře východního křídla s táflováním, patrně hradní kaple. Křídla byla původně spojena dřevěnými pavlačemi, krátce po dostavbě hradu nahrazenými v přízemí plochostropým arkádovým loubím, nad nímž šla uzavřená chodba se sedátky ve výklencích oken. Chodba druhého patra pochází patrně z doby přestavby hradu v 15. stol.

Rozhled: jz. Boubín; již. Libín; vých. Českobudějovická pánev. Okolí Helfenburku je zachyceno v románu Bohumila Havlasy Tiché vody.

Zpět na hlavní stránku

Rozhledny na Šumavě
Helfenburk - zamky-hrady.cz