Zámek Kratochvíle

V místech dnešního renesančního zámku stával kdysi dvůr Leptač, který se po husitských válkách dostal do rukou Rožmberků. V r. 1569 Vilém z Rožmberka jmenoval Jakuba Krčína z Jelčan regentem svých panství a věnoval mu mimo jiné i dvůr Leptač. Krčín zde vystavěl tvrz Nový Leptač, která sestávala pouze z hlavní budovy a byla obehnána vodním příkopem a zdí, spíše pro ozdobu než jako opevnění.

Okolí Nového Leptače bylo ideálním místem k lovu, v r. 1579 tu Vilém z Rožmberka založil velkou oboru na králíky, která neměla v Čechách obdoby. Vilémovi se zalíbil i Nový Leptač, a tak ho v r. 1580 získal od Jakuba Krčína výměnou za Sedlčany. Vilém z Rožmberka tvrz přejmenoval na Kratochvíli a započal s její přestavbou na renesanční zámek.

Přestavbu prováděl v letech 1582-1589 Baltazar Maggi z Arogna. Stavební zajímavostí Kratochvíle je, že stavba byla v bažinatém prostředí zajištěna pod základy ještě dubovými a olšovými piloty. Maggi přistavěl přední budovu, sklepy a konírny. Přední budova nahrazuje jižní stranu zdi, kterou je obehnán vlastní zámek. Dlouhá přízemní stavba je na jedné straně ukončena baštou, na druhé kostelíkem. Brána uprostřed budovy byla zvýrazněna čtverhrannou věží.

Hlavní část zámku je patrová renesanční budova, obdoba tehdejších italských vil. Vnější průčelí bylo ozdobeno sgrafity, malbami a lunetovou římsou, která byla v polovině 18. století spolu se střechou přestavěna.

V interiéru zámku je několik velkých reprezentačních sálů a menších místností. Vstupní sál a jídelna jsou bohatě zdobeny malbami G. Widmanna z let 1589-1590, převážně s loveckou tématikou. Horní patro zámku má výzdobu ještě bohatší, kromě nástěnných maleb jsou tu zastoupeny i štuky, které jsou dílem A. Melaniho. Pečlivě je vyzdoben i vnitřek kostelíku, jehož klenbu, lunety i síť čtvercových polí ozdobilo 17 pašijových výjevů.

Poslední Rožmberkové na Kratochvíli často jezdili, jak Vilém z Rožmberka, tak po něm i jeho bratr Petr Vok. Když v r. 1602 postoupil Petr Vok celou oblast Netolicka císaři Rudolfu II., skončilo nejslavnější období Kratochvíle. Zámek později vlastnili Eggenberkové a po nich Schwarzenberkové. Za Eggenberků byly provedeny ještě některé úpravy obytných místností i kaple, které vedl stavitel Jakub de Maggi. Za Schwarzenberků byla u zámku založena okrasná zahrada. Od 18. století však zámek chátral, až v r. 1954 začaly restaurátorské práce a malířská i štuková výzdoba interiérů byla opravena v plné kráse.

Dnes je v zámku muzeum českého kresleného a loutkového filmu s díly J. Trnky, K. Zemana, H. Týrlové a dalších. V zámku bývají v létě pořádány koncerty staré hudby.

Zpět na hlavní stránku

TIP: výlet na zámek Kratochvíle
Zámek Kratochvíle