|
|
|
|
|
Nadmořská výška:
|
739 m n.m. |
|
Souřadnice WGS-84:
|
xxx |
Kašperské Hory vznikly ve 13. století z hornické osady a původně nesly název Reichenstein, později Berg-Reichenstein. Již ve 14. století byly bohatým městečkem, především díky těžbě zlata v okolí - zdejší zlatorudný revír byl druhý nejbohatší v Čechách po Jílovém. Jan Lucemburský obec jmenoval svobodným horním městem, za Karla IV. získala další výsady, související s otevřením nové větve Zlaté stezky, která vedla z Pasova přes Kvildu a Kašperské Hory do Sušice, Klatov a dále na Prahu. V 16. století došlo k dalšímu rozmachu města, v r. 1584 bylo povýšeno na královské horní město, které prosperovalo jak díky důlní činnosti, tak díky obchodu. Panovníci udělovali měšťanům různé výsady a město zbohatlo natolik, že si v r. 1617 mohlo dovolit koupit i nedaleký hrad Kašperk. Po koupi hradu přejaly Kašperské Hory jeho jméno. Od třicetileté války však byly důlní práce silně omezeny a rozvoj města se zastavil. Dolování nahrazovalo sklářství, zpracování železné rudy, výroba sirek. Pokusy o dolování zlata byly ještě několikrát obnoveny, vždy se však ukázaly nerentabilní.
Z doby největšího rozkvětu Kašperských Hor pochází renesanční radnice na náměstí, upravená v 16. století ze dvou domů. Později byla opatřena třemi barokními štíty a věžičkou. Průčelí je zdobeno městským znakem a orlem.
Na náměstí je arciděkanský kostel sv. Markéty, trojlodní gotická stavba ze 14. století. V bočních lodích a kněžišti jsou původní žebrové klenby. V r. 1883 byl kostel přestavěn, přibyla 50 m vysoká věž. Interiér je barokní, hlavní oltář patří k nejpozoruhodnějším barokním dílům kraje. Cenné jsou varhany se 17 rejstříky a dvěma manuály, z 18. století. V monstranci, uložené v kostele, jsou hrudky zlata kdysi těženého v okolí.
Za kostelem je tzv. kohoutí kříž, přenesený sem z nedaleké vesnice Nicov. Kohoutí kříže zdobili lidoví umělci řemeslným nářadím a nástroji Kristova umučení, na vrcholu kříže byl vždy kohout. Opodál je kašna se sousoším. U kostela (vedle autobusové zastávky) jsou rovněž mlecí balvany, kdysi určené k drcení zlatonosné rudy.
V jednom z domů na náměstí je Muzeum Šumavy, kde je velká sbírka přírodnin, doklady k dějinám dolování zlata, výtvarné památky, soubor pozdně gotických plastik a především největší sbírka šumavského skla. Je tu krásné secesní sklo z Klášterského Mlýna, sklo z proslulých skláren v Anníně a Lenoře, unikátní sbírka ozdobných lahviček na šňupavý tabák aj.
Hřbitovní kostel sv. Mikuláše s gotickým bazilikálním trojlodím byl postaven kolem r. 1330, v 18. století byl dále upravován. Nástěnné malby jsou ze 14. století, dřevěné stropy v lodích vymaloval v r. 1700 místní purkmistr V. Groff, jehož dílem je i hlavní oltář.
Poutní kaple Panny Marie Sněžné na jižním okraji města je novorománská, z let 1850-1867.
|
|
|
|