 |
|
|
|
|
|
|
|
Nadmořská výška:
|
985 m n.m. |
|
Souřadnice WGS-84:
|
N: X° 04 00
E: 13° 47 00 |
 |
|
|
Dřevo vybraných smrků z okolí Modravy, používané jako rezonanční pro hudební nástroje, se na Modravě zpracovávalo od r. 1826. Ještě r. 1757 zde usazeni jen dva rybáři. Koncem 18. stol. byla zahájena intenzívní těžba dřeva, jeho plavení do vnitrozemí umožňoval od r. 1801 Vchynicko-tetovský kanál jenž pod Modravou začínal. Naposledy se dříví z modravských lesů plavilo r. 1958.
Znaky šumavské stavby má kromě dalších zdejších stavení s polovalbami i mohutná bývalá pila, založená u Roklanského potoka k výrobě resonančních desek. Představuje stavbu z počátků exploatace šumavského dříví, na obytné části letopočet 1836; jedno křídlo šalované na pilířích (uvnitř s katrem), druhé hrázděné; šindelové střechy s věžičkou.
Známý bývalý hostinec U pstruha se zachoval jako součást objektu, v němž bylo odborné lesnické učiliště.
Dominantou Modravy je Klostermannova chata, svérázná stavba z r. 1924 od architekta Fuchse.
|
|
|
|