Strakonice

Původně malá osada nad soutokem Otavy a Volyňky, jíž byl v r. 1318 přiznán titul městečka. To se skládalo ze dvou částí – tzv. Dolního města, ležícího na ostrově při soutoku obou řek, a většího Horního města, vzniklého na vyvýšeném místě při zemské stezce. Obě části byly spojeny mosty jednak navzájem, jednak s hradem. Strakonický hrad patří k nejstarším v Čechách, počátky jeho výstavby spadají do konce 12. století. Původně byl majetkem rodu Bavorů, významného rodu, jehož členové zastávali vysoké dvorské funkce. Bavorové měli vždy úzký vztah ke křižáckému řádu sv. Jana a stavěli hrad nejen jako své rodové sídlo, ale i jako sídlo johanitských rytířů. Postupně přešel do majetku velkopřevorů johanitského řádu a po staletí byl jejich sídelním hradem. Během staletí byl rozšiřován a přestavován, nese stopy všech stavebních slohů, počínaje románským. Jednotlivé stavební etapy na sebe navazují, takže dnešní podoba hradu je reprezentativní ukázkou českého hradního stavitelství. Pro svou značně zachovalou dispozici a vnitřní malířskou výzdobu se strakonický hrad řadí k nejvýznamnějším českým památkám.

Základní podoba hradu je v podstatě z doby Bavora III. (začátek 14. století), který jako zvíkovský purkrabí, dohlížející na stavbu královského hradu, přivedl patrně ze Zvíkova stavitele, jak nasvědčuje podoba věže Rumpál s věží zvíkovského hradu.

Ve 14. století rod Bavorů postupně upadal, jeho panství se zmenšovalo, zatímco majetek johanitů rostl. Strakonický konvent získal postupně 23 vesnic v okolí Strakonic, mimo jiné i pozemky s nalezišti zlata. Od českých králů řád získal mnoho důležitých privilegií. Posledním příslušníkem rodu Bavorů, který držel strakonický hrad, byl Bavor IV. Za něj vyvrcholily spory Bavorů s johanity, kteří původně byli jejich chráněnci, a v r. 1402 koupil velkopřevor Jindřich z Hradce zbylou část panství, takže nadále celé patřilo řádu.

Strakonický hrad se stal pevnou baštou katolicismu a oporou prozikmundovské politiky. Jindřich z Hradce jako zapřisáhlý odpůrce husitů se střetl s Janem Žižkou v r. 1420 u Sudoměře, kde padl. Žižka poté dobyl a vypálil město Strakonice, po dobytí hradu Rabí se vrátil obléhat strakonický hrad, ale obléhání nakonec zanechal. Další velkopřevoři johanitského řádu se rovněž účastnili husitských válek, v r. 1449 tu vznikla z jejich podnětu tzv. strakonická jednota namířená proti Jiřímu z Poděbrad, kterou tvořili přední jihočeští feudálové (páni z Rožmberka, z Hradce) a zástupci katolických měst Budějovic a Plzně. I v pozdějším boji o český trůn mezi Vladislavem Jagellonským a Matyášem Korvínem se strakonický hrad opět stal místem politických schůzek.

V 16. století došlo k rozsáhlé přestavbě hradu na reprezentativní sídlo velkopřevorů, některé místnosti byly vybudovány v renesančním slohu (bohatě zdobená jídelna). Za třicetileté války byly hrad i hradní kostel vypleněny, později opraveny a další stavební úpravy pokračovaly až do 20. století.

K nejstarší části hradu patří kapitulní síň, obytná budova konventu a rajský dvůr s ambity. Kapitulní síň i ambity jsou na stěnách a klenbách bohatě zdobeny nástěnnými malbami ze 13.-15. století, které patří k nejvýznamnějším památkám té doby.

Hradní kostel sv. Prokopa – jeho západní strana nese rysy románské architektury, presbytář je gotický, dnešní podoba kostela je dílem přestaveb, kdy po vyplenění v 17. století byl barokně upraven.

Vlastní hrad je dvoupatrová budova, postavená podél jižní hradební zdi. Z jižní fronty hradu vystupuje čtyřhranná obytná věž Jelenka s velkými arkýřovými okny. V západní části hradu je bavorovský palác, původně románský, goticky přestavěný. Věž Rumpál je gotická, s dochovaným ochozem.

 Na východní, vstupní straně hradu je velkopřevorská rezidence, nejmladší část hradního areálu.

V části hradu je dnes Muzeum středního Pootaví, konají se tu kulturní akce, např. dudácký festival.

Ve městě je rovněž kostel sv. Markéty, původně ze 14. století, přestavěný v letech 1580-1583 do dnešní renesanční podoby. Dále je zde hřbitovní kostel sv. Václava, založený na konci 13. století a barokně přestavěný.

Zpět na hlavní stránku

http://www.jizni-cechy.cz/jihoceske_pamatky/htmlcz/strakonice.htm
http://www.mu-st.cz/
http://www.strakonice.cz/