Vimperk


Nadmořská výška:
700 m n.m.
Souřadnice WGS-84:
N: X° 04' 00"
E: X° 04' 00"


VIMPERK, horské průmyslové město (7 000 obyv.), druhé největší v prachatického okresu, 9 km jjz. od Vacova, při jižní hranici Vimperské vrchoviny, na úpatí Boubínské hornatiny, v údolí Volyňky.

Město leží v údolí říčky Volyňky, při silnici k hraničnímu přechodu Strážný. Původní vimperský hrad býval jedním ze starých pevnostních objektů jihozápadních Čech, byl vystavěn patrně již v r. 1195 na ochranu boubínské větve Zlaté stezky. Prvním majitelem byl Purkart z Janovic, významný člen družiny krále Přemysla Otakara II. Později přešel Vimperk do vlastnictví krále Václava IV., který ho postoupil rodu Kaplířů ze Sulevic, za jejichž působení byl v r. 1479 králem Vladislavem Jagellonským Vimperk povýšen na město s právem opevnit se. Dále vystřídal mnoho majitelů - přes Malovce z Chýnova, Jáchyma z Hradce, Viléma z Rožmberka a Petra Voka, který ho prodal Volfovi Novohradskému z Kolovrat.

Za dobývání Vimperka stavovským vojskem v r. 1619 byl hrad vážně poškozen požárem. Jáchym Novohradský z Kolovrat vybudoval na místě hradu v letech 1622 - 1624 nové renesanční zámecké sídlo. Brzy však byl zadluženému Kolovratovi zámek odprodán, a to knížeti Janu Oldřichu z Eggenberka. Zámek však opět vyhořel a chátral. V r. 1719 zdědili Vimperk Schwarzenberkové, v letech 1728-1734 kníže Adam František Schwarzenberk zámek obnovil a přestavěl. Další velká přestavba zámku se uskutečnila po dalším požáru, v r. 1857.

Vimperk v minulosti tradičně soupeřil s Prachaticemi, zvláště v obchodování se solí na Zlaté stezce. Soupeření procházelo staletími, Prachatice však zpravidla měly navrch.

K Vimperku se vážou tradice sklářské a tiskařské. V r. 1359 vznikla v přilehlé obci Pravětín první sklářská huť na Šumavě, na začátku 18. století byla ve Vimperku malírna skla, později sklárna zaměřená na výrobu zrcadel. Ve Vimperku se také vyrábělo hyalitové sklo, černé a neprůhledné (s příměsí čediče a kysličníků kovů). Na konci 15. století tu vznikla jedna z prvních tiskáren v Čechách, kde byl vytištěn první český kalendář. V 19. století na starou tradici navázala nová knihtiskařská dílna a nakladatelství. Ve Vimperku vznikaly zejména kalendáře (lidové, vojenské, poučné i zábavné), a to i v cizojazyčných překladech, dále náboženské knihy v luxusní vazbě (nejkvalitnější kůže, želvovina, perleť aj.), unikátem byl miniaturní korán v safiánové a perleťové vazbě, doplněný lupou. Měl 832 stránek a rozměry 18´27 mm.

Z původního hradu se dochovala dvoupatrová Vlčkova věž, která je nejstarší částí hradu, a předsunuté opevnění zvané Haselburk, okrouhlá bašta, která kdysi byla obehnaná dvojitými, částečně zachovanými hradbami.

Dnešní hlavní část zámku, tzv. horní zámek, byla obehnána příkopy, dnes již zasypanými. Zámecké nádvoří je ze tří stran uzavřeno budovami, nad arkádou proti vstupní bráně je znak Jáchyma Novohradského z Kolovrat a letopočet 1624. V bývalé věži severního traktu je tzv. evangelická kaple s křížovou klenbou, v nástropních malbách jsou zobrazeni čtyři evangelisté. V areálu zámku je dnes muzeum věnované sklářství, knihtisku, šumavské přírodě, řezbářství a dějinám města.

Hlavní církevní památkou Vimperka je kostel Navštívení Panny Marie na náměstí, původně gotický z r. 1365, přestavěný na začátku 16. století, s cenným interiérem. Vedle stojí pozdně gotická zvonice, Černá věž, ze začátku 16. století, přestavěná v r. 1916. Hřbitovní kostel sv. Bartoloměje pochází z r. 1369, byl však vícekrát přestavován. Hřbitovní kaple Čtrnácti pomocníků pochází z 18. století.


Zpět na hlavní stránku

Copyright (c) 19. srpna 2000 Miloš Vondruška. Design by Webmaster
Související odkazy:

Vimperk
Vimperk
Vimperk
Vimperk