|
Železná ruda
|
|
|
Nadmořská výška:
|
754 m n.m. |
|
Souřadnice WGS-84:
|
N: 49° 08' 14,2"
E: 13° 14' 03,2" |
ŽELEZNÁ RUDA, městečko (1500 obyvatel), známé největší rekreační středisko
západní Šumavy 34 km severně od Vacova při Řezném potoku, v Železnorudské
kotlině, jež patří k povodí Dunaje; k jihu je otevřena a od severu chráněna
Pancířem, Špičákem a sedlem Špičáku, čímž vznikají poměrně příznivé klimatické
podmínky.
Od 13. stol. vedla pohraničním pralesem zv. Hvozd stezka,
které se říkalo (podle výchozího města) Světelská nebo Výšinná (šla po
hřebeni Můstku do Klatov). Sloužila původně k dovozu soli, později i železné
rudy, jejíž ložiska zde byla r. 1569 objevena. Téhož roku zde byla postavena
první pec na tavení železné rudy a osada z původní Hutní osady byla přejmenována
na Železnou Rudu. V 16. století zde byl postaven rovněž hamr. Hamernictví
patřilo na Šumavě k nejstarším řemeslům. Doly začaly v 18. století upadat
r. 1840 bylo sice kutací právo pro Železnou Rudu obnoveno, ne však kutání
samo. Tehdy však již zde vzkvétalo sklářství. Jeho začátky spadají do 70.
let 17. stol., první sklárna stála v místě dnešního kostela. Pozdně barokní
zámek v části Železné Rudy zvaný Debrník je jednou z mála dochovaných budov,
jež souvisely se zdejší sklářskou
výrobou (okenní a zrcadlové sklo). Zrcadlové sklo se vyrábělo i v jz.
části města - Alžbětíně, kde pracovala později jedna z největších šumavských
skláren; roční spotřeba v ní dosáhla 12 000 m2 dřeva. R. 1856 bylo v této
sklárně zavedeno lití tabulového skla, obzvláště jemného a velkých rozměrů.
Dělníci Alžbětínské sklárny se r. 1919 připojili k železnorudské vzpouře.
Podstatný zdroj obživy představovaly i okolní lesy, k hospodářskému rozkvětu
Železné Rudy, jež byla v 18. stol. povýšena na městys, přispala i stavba
železniční trati r. 1877.
Charakteristickou stavbou městečka je kostel P. Marie Pomocné:
hodnotná barokní centrála z let 1727-32, postavená na místě kaple z roku
1694; originálně řešená, založená na půdorysu dvanáctiúhelníku, jehož 6
delších stran se otvírá do lichoběžníkových kaplí; krov velké cibulovitá
báně, který zhotovil místní tesař Matyáš Lehner, představuje vysokou úroveň
tesařské práce; věž z roku 1777; kříž na 1. postranním oltáři z rubínového
skla a zlacený, podává výbornou ukázku šumavského sklářství; oltáře s řezbářskou
výzdobou z doby před polovině 18. stol.
Na hřbitově hrob obětí transportu smrti z r. 1945.
Technickou zajímavostí hamr (na pr. břehu Řezného potoka): z
2. pol. 16. stol., nejstarší dochovaný na Šumavě, na zkujňování železa;
v provozu do r. 1947, zhotovovalo se nářadí i náročné kovářské výrobky,
též pro vývoz; hamr, stavba z lomového kamene, původně pod šindelovou střechou
měl dvě výhně, náhonem se přiváděla voda na 3 vodní kola. Hamr, jehož model
je v muzeu, se nyní upravuje na rekreační objekt.
Čp. 32 (před hamrem): původně obydlí hamerníka Prince; příklad šumavské
chalupy, jejíž podobu ovlivnil volarský dům; podobných stavení bylo
v Zel. Rudě více. Cp. 54: horská roubená chalupa ze zač. 18. stol., s předsunutým
štítem.
Umrlčí prkna u kapličky (při sil. na Špičák, u níž zastavení
stezky č. 5, jsou ukázkou starého šumavsky svérázného zvyku, který se zde
při odlehlosti samot a jejich těžké přístupnosti v zimě rozšířil. Mrtvý
byl položen na prkno opatřené třemi symbolickými křížky. Nebožtík; zůstal
ve stavení až do doby možného pohřbu. Potom bylo prkno vyzdobeno např.
malováním a umístěno na rozcestí, ke kapličce apod. Ve výroční dny bývalo
ozdobeno květinami, což nahrazovalo návštěvu hrobu na vzdáleném hřbitově.
Od kapličky pohled ke Špičáku.
Dnes se z Železné Rudy stala velká tržnice se spoustou stánků vietnamských
obchodníků. Z každého druhého na nás hledí zástupy pestrobarevných trpaslíků.
|
|
To je ta mezinárodní spolupráce. Vietnamci prodávají
němcům polské trpaslíky u nás.
|
V Železné Rudě pobočný závod n. p. Okula Nýrsko (výroba brýlí), menší
dřevozpracující podnik, odborné učiliště jednoty pro obor kuchař - číšník.
Hlavní význam má však městečko jako středisko letní a zejména zimní rekreace,
vyhledávané i zahraničními hosty. Vedle hotelů je zde řada podnikových
rekreačních chat. S cestovním ruchem souvisí i nynější přestavba centra
(s moderním hotelem Javor, novými nákupními a stravovacími středisky aj.).
Expozice v Muzeu Šumavy. Muzeum umístěno ve vile bývalého majitele
železnorudské sklárny Abeleho, v níž psal K. Klostermann román Skláři (čerpal
z osudů tohoto sklářského rodu). V muzeu ukázky šumavského skla (kromě
výrobků zdejších skláren i výrobky např. z Annína, Klášterského Mlýna)
a podrobný seznam šumavských skláren; umrlčí prkna.
Naučná stezka Železnorudsko začíná před tzv. zámečkem.
Lyžařské terény a vleky.
Koupaliště; příchod za železniční tratí ze silnice směr Klatovy vl.
cestou 0,5 km.
Copyright (c) 19. srpna 2000 Miloš
Vondruška. Design by Webmaster
Související odkazy:
Železná
Ruda
Počasí v Železné Rudě