Z Vacova krajem světáků
Vacov - Javorník - Strašín - Nezdice - Kašperské Hory
- Nicov - Šebestov - Úbislav - Vacov
Šumavské Podlesí, svérázná oblast, sahající od Volyně přes Stachy k
Vimperku, neskýtala velké možnosti obživy. A tak se především v l9. a v
první třetině 20. stol. vydávali odtud do světa zedníci, muzikanti, dávali
se najímat do cirkusů, hráli v kapelách a pomáhali kde se dalo - a protože
od jara do podzimu opravdu prošli kraj světa, říkalo se jim světáci. Se
světáky se můžeme seznámit díky dílu Karla Klostermanna, z tohoto kraje
pocházeli i hrdinové románu Eduarda Basse Cirkus Humberto. Navštivme tedy
Vacov, Strašín, Nezdice a další místa, jejichž sláva se šířila daleko do
světa...
Svojí pouť začneme ve Vacově na náměstí. Z Vacova vyjíždíme k Javorníku.
Za Peckovem sjedeme do údolí, abychom posléze mohli šlapat do Rohanova.
Cestou objevíme několik špýcharových domů horského typu. Od Rohanova silnice
stoupá přes Bošice (zvonička) do Javorníku - od kraje obce se otvírají
nádherné výhledy na oblast Plání.
Ti kteří nechtějí jet po silnici (málo frekventované) a dávají
přednost jízdě po polních cestách, mohou se k Javorníku dostat po Klostermannově
cestě (modrá turistická značka). Jedeme kolem Rohanovských chalup, kde
si vychutnáme překrásný výhled do krajiny a pokračujeme dále po modré turistické
značce. Jedeme přes obec Milíkov, kde končí nekvalitní asfaltová cesta
a odtud jedeme pouze po lesní prašné cestě (pokud neprší :-) až k obci
Javorník.
Z Javorníku sjíždíme lesem, silnice klesá v mnoha serpentinách
k Zuklínskému potoku. Posléze se stromy rozestoupí a před námi se objeví
hezké panorama s dominantou kostela ve Strašíně. Projíždíme osadou Lazy.
Pokračujeme na křižovatku v širším údolí před soutokem Zuklínského a Nezdického
potoka a zatočíme vpravo do Strašína.
Ze Strašína se vracíme na křižovatku a přidáme ještě jednu odbočku
doprava ke Strašínské jeskyni. Vpravo ze silnice odbočuje polní cesta -
před očima máme tabuli s informacemi o chráněné přírodní památce. Strašínská
(též Nezdická) jeskyně se ukrývá v bývalém vápencovém lomu, patří k největším
v Pošumaví. Hlavním prostorem puklinové jeskyně je asi 23 m dlouhá, 12
m široká a maximálně 3 m vysoká chodba pytlovitého tvaru, na níž se napojuje
dalších 100 m chodeb. Pozůstatkem erozní činnosti vody jsou obří hrnce
ve stropě. Při ponoru bývalého potoka je náplavový závrt. Krápníková výzdoba
zcela chybí. Výplň jeskyně tvoří železité jíly, které byly předmětem krátkodobé
těžby v r. 1936 - tehdy byl vchod do jeskyně rozšířen. Celková výměra chráněného
území je 0,48 ha. Vstup dovnitř není dovolen.
Od jeskyně se vracíme na křižovatku a dáme se vpravo podél Nezdického
potoka do vsi Nezdice,
poprvé zmiňované r. 1396 (skutečná historie obce bude patrně starší). Romantická
poloha pod svahy Javorníku, Ždánova a Sedla měla své nevýhody, zdejší údolí
bylo vždycky trochu zastrčené a získat tady obživu bylo složitější než
v těsné blízkosti obchodních cest. Také tady nikdy nestál hrad, tvrz či
dvorec. Dochované místní názvy vypovídají o historii obce - např. V jamách
(stopy po prastarém rýžování zlata), Račana (v potoce bývalo dost raků),
Papírna (bývala tu domácká papírna), U třech čertů (ve skupině chalup sídlili
hašteřiví majitelé), V pivovaře (podomácku se vyrábělo pivo v malém pivovaru),
Na kostince (na dávném bitevním poli byly vyorány kosti ), Hutina (údajně
zde stály hutě) aj. Na návsi stojí kaplička z r. 1898. původně zasvěcená
P. Marii, později sv. Antonínu, se zvonem z r. 1728. Název obce vyplývá
z toho, že původní chalupy byly dřevěné, nezděné. Zastavme se tady a zavzpomínejme
na časy, kdy se odtud vydávali "světáci" za prací, aby se na podzim vraceli
z cirkusáckých štací, kde si vydělávali na tehdejší dobu pěkné peníze jako
muzikanti či "tenťáci".
Silnice stoupá půvabnou krajinou kolem Českých Domků do sedla
mezi Ždánovem a Zámeckým vrchem - odtud vede nejpohodlnější cesta na hrad
Kašperk.
V serpentinách pak klesáme na křižovatku při okraji Kašperských
Hor. Do středu města odbočíme doprava, jinak se dáme vlevo a teď už
frekventovanější silnicí mírně stoupáme k lesu a kolem penzionu Laura dorazíme
do Řetenic. Projíždíme
Nicovem a klesáme na křižovatku u Šebestova. Na této křižovatce se dáme
doleva, na rozcestníku Zavírka směr Javorník jedeme přímo a vjíždíme do
zajímavé vsi Úbislav.
Objevíme tady několik typických šumavských stavení s polovalbovými střechami,
některé usedlosti jsou špýcharového typu. Unikátní památkou na náměstí
je kohoutí kříž, jeden z mála zachovaných stašských lidových křížů. Součástí
nezvykle bohatého a pestrého provedení je zpodobnění nástrojů Kristova
umučení a řemeslného nářadí.
Silnice prochází údolím a pak stoupá k Benešově Hoře s několika
usedlostmi lidového baroka, starou lípou a výhledem na Mářský
vrch. Odtud pokračujeme zpátky směr Peckov a Vacov.
Copyright (c) 15. listopadu 2001 Miloš
Vondruška. Design by Webmaster
Související odkazy:
Cykloznačení
Cykloznačení
KČT
Cyklotrasy
- SW pro plánovánání výletů nejen po Šumavě
