 |
|
|
Vydáme se od zastávky ekobusu kupředu po cestě, která nás zavede k rozcestníku, u něhož zahneme po červené značce doprava. Z doby, kdy tato pohraniční oblast byla uzavřena ostnatými dráty, tu zbyly různé silničky a průseky, lesy tu však jsou velmi hezké. Po jedné z těchto lesních silniček stoupáme celkem zvolna, ale trvale na rozcestí Pod Stráží, z rozcestí pak klesáme a u rozcestníku na křižovatce silniček se dáme doprava po modré značce. Kolem nás je I. zóna národního parku, rozvodnicové rašeliniště Pramen Vltavy. Šumava je hlavním evropským rozvodím a z tohoto rašeliniště se vody potoka Reschbach nakonec s Dunajem dostanou do Černého moře, zatímco vody Vltavy do moře Severního. Po modré značce přicházíme k prameni Teplé Vltavy, kde je vytvořena studánka, obehnaná dřevěným chodníčkem. Někdy je horní část toku označována jako Černý potok, a teprve od soutoku s Malou Vltavou u Borových Lad jako Teplá Vltava. Se Studenou Vltavou, pramenící v Německu, se stéká u Černého Kříže, jižně od Volar.
V r. 1923 tu byla postavena chata Klubu českých turistů, která za 2. světové války sloužila Němcům jako tábor pro sovětské zajatce. Po válce už nebyla zpustošená chata obnovena a v 60. letech byla zlikvidována. Na jejím místě jsou dnes stolky s lavicemi a informační tabule NP Šumava, z nichž se dozvíme mimo jiné i to, že okolní lesy nejsou na rozdíl od většiny dnešních šumavských lesů vysázenou smrkovou monokulturou, ale původní přirozenou smrčinou s typickým bylinných podrostem. Smrky tu jsou až 300 let staré.
Studánka není pramenem v pravém slova smyslu. Zdroj vody je rozptýlen v okolním rašeliništi, odkud byla kdysi svedena na jedno místo do vyhloubené nádrže, aby tak vznikla symbolická studánka. K tomuto prameni Vltavy se dlouhá desetiletí nesmělo, byl v pásmu za ženijně technickými zátarasy (ostnatými dráty). Dnes je to až příliš navštěvované místo, jak cyklisty, tak pěšími výletníky z Kvildy, ranní vstávání a brzký příchod sem se nám proto vyplatí.
Po modré značce pak pokračujeme silničkou dál, všimneme si hojných porostů plavuní a vzácné horské kapradiny žebrovice různolisté. Hezké lesy lemující cestu jsou protkány malými potůčky. Stále mírně klesáme, občas se cesta přiblíží ke zvětšujícímu se Černému potoku (Teplé Vltavě). V jednom místě cestu přetíná nápadný dlouhý průsek, kterým kdysi vedly ostnaté dráty. Z lesa pak vyjdeme mezi pastviny a po silničce dojdeme na Kvildu, na jejímž okraji přejdeme po mostě Teplou Vltavu.
Přesun: autobus Kvilda 12.55 - Borová Lada, Svinná Lada 13.05
Na Svinných Ladech nejprve navštívíme Chalupskou slať (bližší popis viz trasa
č. 6). Kolem informačního střediska NP Šumava se pak vydáme po zelené značce
úzkou silničkou, většinou po rovině, podél komplexu Chalupské a Novosvětské
slati. U osady Nové Hutě Polesí vyjdeme na silnici, po které stoupáme do
středu obce Nové Hutě. Na rozcestníku u velkého penzionu nás šipka (nikoli
turistické pásové značení) posílá po silničce doleva na Pláně. Procházíme
přes Pokovy Hutě, stoupání je jen minimální. Cestou máme rozhled do kraje,
vidíme i všudypřítomný Boubín. Z Plání na Churáňov pokračujeme od rozcestníku
silničkou, po které je značen modrobílým čtverečkem churáňovský okruh. V
místě, kde se silnice rozdvojuje, scházíme dolů k autobusové zastávce u hotelu
Churáňov.
Návrat: autobus Stachy, Zadov, Churáňov hotel 16:43 - Vacov 17:20
|
|
|
|