Sedlo

Na vrcholu jedna z nejvýše položených laténských pevností v Čechách, založeno v 2. polovině 1. tisíciletí před Kr. kmenem Keltů, chráněná památka. Střežilo početná rýžoviště zlata na Otavě a jiných potocích. Šumavu Keltové nazývali Gabréta - Zlatá země. Pevnost sloužila jako útočištné hradiště (refugium) pro široké okolí na začátku a na konci laténské doby, později v době římské (1.-5. stol.) i v době slovanské a patřila do tzv. věnecké skupiny. Ve sluji (při příchodu od Albrechtic u S.) sloužící za úkryt již v laténské době, nalezena keramika od mladší doby hradištní do 15. stol., což ukazuje, že Sedlo bylo vyhledávaným útočištěm v dobách neklidu ještě v pozdním středověku.

Laténské hradiště tvaru protáhlého mnohoúhelníka ve směru jv.-sz., bylo ohrazeno skalními stěnami, bloky a srázy, někde byl terén přitesán, někde doplněn valy, které byly z kamenů kladených na sucho a měly vnitřní dřevěné konstrukce. Valy o výšce sedmi i více metrů dnes většinou v destrukcích. Vnitřní prostor hradiště byl rozdělen příčnými sedly, skalami i valy na čtyři části. Původní brána stála na jihovýchodě (směrem k prameni vody), chráněna zdí i přirozeným terénem.

Původní hradiště o obvodu 920 m ovládalo značnou část povodí horní Otavy a přístupy k hraničnímu hvozdu. Opuštěné hradiště ve strategické poloze osadili, jako i jinde, Slované. Zda opevnění jimi upraveno, není prokázáno.

Při výzkumu odkryty základy několika chat s ohništi ze slovanského období. Zbytky keramiky halštatské, laténské (s vkolkovanou výzdobou a jemně tuhované) i slovanské (s vlnovicí) a tkalcovské nářadí; nálezy v muzeu v Sušici.

Rozhled: jižně Kašperk (2 věže); jv. Ždánov, Javorník a Popelní hora; jz. Šumavské pláně kolem Srní a Roklan (2 vrcholy); západně Mouřenec.

Pověst: Sedlo založili obři, sídlící na Obřím hradě. Ti se prý časem tak rozmnožili, že jim původní sídlo bylo malé a proto si založili nový opevněný objekt.

Zpět na hlavní stránku

Obří hrad je stále opředen tajemstvím
Šumava od A do Z
Rozhledny na Šumavě