Zlato se na Šumavě vyskytovalo především v oblasti Kašperskohorska a Hartmanicka,
v podobě zlatonosných křemenných žil. Rudné žíly, které vznikly v hlubinách
zemské kůry, se postupným zvětráváním hornin dostávaly blíže zemskému povrchu.
Docházelo k vymývání zlata z těchto žil a jeho usazování při některých potocích
a říčkách. Tam se po tisíciletí ukládal zlatý prach, zrnka i malé valounky
zlata, kterých si pravěký člověk musel dříve či později všimnout. V povodí
Otavy tak rýžovali zlato Keltové už 500 let př.n.l., po nich Slované a ještě
ve 14. a 15. století pocházela značná část českého zlata z rýžování. Od 13.
století se však zlato už dobývalo hlubinným dolováním, zejména v okolí Kašperských Hor.
Rýžováním bylo zlato snadno získatelné, proudem vody byly jednoduchou technikou
oddělovány lehké zvětraliny od těžkých zrnek zlata. Stará rýžoviště dnes
vyznačují sejpy (zvané také lidově hrůbata), kopečky navršené z potočních
nánosů, kamenů a písku. Dávno jsou zarostlé travou, často na nich rostou
i stromy, není však těžké je objevit. Mnohá z těchto míst jsou dnes i označována
cedulemi jako archeologická a technická památka.
Na Horské Kvildě u rozcestníku se dáme vpravo po zelené značce směrem ke Zhůří. Přes louku a vřesoviště přejdeme do lesa, kde je cesta do lesa hluboko zaříznuta. Je to úvoz bývalé Zlaté stezky, po níž se do Čech dopravovala převážně sůl. Pěšina vyústí na silnici, na kraji lesa mineme rozcestí se žlutou značkou a dojdeme na Zhůří, do míst, odkud je krásný rozhled. Za dobré viditelnosti doporučujeme pokračovat po zelené, která tu ze silnice odbočí vpravo, a vystoupit na Huťskou horu (1187 m n.m.). Před sebou máme Malý a Velký Roklan, Poledník, krásné panorama šumavských hor pokračuje na obě strany. Vrátíme se stejnou cestou nebo po silničce kolem bývalé radarové stanice zpět na silnici a na rozcestí se žlutou značkou. Dál pokračujeme po žluté, lesem se vracíme na Zlatou Studnu a odtud po modré na Mezilesní slať.
Prakticky celá oblast mezi Zlatou Studnou, Zhůřím, Horskou Kvildou a dále sahající až k silnici z Kvildy na Pláně, byla vyhlášena jako klidové území Zhůřské a Horskokvildské slatě, tedy oblast vyžadující nejpřísnější ochranu, kde je zakázán vstup mimo turistické značené cesty.
Na Churáňov se vrátíme po modré, z lesa vyjdeme u meteorologické stanice. Značka nás dovede zpět k rozcestníku u hotelu Churáňov a autobusové zastávce.
Návrat: Stachy, Zadov, Churáňov hotel 16.43 - Vacov 17.20
![]() |
|
![]() |