 |
|
|
Z údolí Popelná je možno udělat odbočku na Obří hrad a vrátit se zpět. Jedná se o náročný, velmi strmý výstup na vrch Valy (1010 m n.m.). Rozhodneme-li se pro tuto variantu, přejdeme Losenici a dáme se po cestě vpravo k rozcestníku. Značená odbočka pak míří vlevo přes louku do lesa. Zdoláme výstup a na hřebeni zahneme doprava, značení se tu poněkud ztrácí, nakonec nás ale pěšina dovede k Obřímu hradu, nejvýše položenému keltskému hradišti v Čechách, z 2. - 1. tisíciletí př.n.l. Úkolem hradiště, vysunutého daleko mimo tehdy osídlenou oblast, patrně bylo střežit zlato, za nímž Keltové pronikali do zdejších hlubokých hvozdů, a které rýžovali na Losenici i dalších potocích v povodí Otavy. Obtížný výstup, který nás sem zavedl, dává tušit, jak dobře bylo pravěké hradiště sráznými svahy chráněno. Dodnes zůstaly na Obřím hradě zbytky kamenných valů, které obklopovaly hradiště protáhlého tvaru. Jeho vnitřní část (akropole) byla chráněna dvojitým valem, vnější část (předhradí) valem jednoduchým. Toto rozmístění však dnes neodborník těžko rozpozná. Podobné keltské hradiště střežilo zlatonosné Pootaví na Sedle u Albrechtic (viz. trasa č. 14)
Pod hradištěm klesá do nedohledné hloubky veliké kamenné moře, mezi balvany je jen tu a tam uchycena malá pokřivená borovice či jeřáb. Kamenná moře, rozsáhlé nakupeniny volně ležících balvanů různé velikosti, jsou památkou na intenzívní zvětrávání obnažených skal v mrazivém podnebí ledových dob, kdy působením zamrzlé vody v puklinách skal docházelo k jejich rozpadu. Prostředí, ve kterém velké balvany leží ve více vrstvách nad sebou, je zcela nepříznivé růstu rostlin, spáry mezi balvany se těžko plní zeminou, neudrží se tu ani žádná voda, protože ihned protéká na dno sutě. Proto zůstala kamenná moře po tisíciletí bez vegetace, kterou najdeme spíše jen na okrajích. Podobných kamenných moří je na Šumavě celá řada, z Obřího hradu jsou na protějším Šafářově vršku vidět hned 2 další (poblíž jednoho z nich se dostaneme, vydáme-li se z údolí Popelná po červené značce po proudu Losenice). Další kamenná moře v této oblasti, na svahu Popelné hory, jsou viditelná od silnice ze Stach na Kašperské Hory jako veliké světlé plochy uprostřed lesů. Kamenná moře na Obřím hradě a Šafářově vršku i jejich okolí jsou I. zónou národního parku.
Z Obřího hradu je za hezkého počasí krásný pohled do hlubokého údolí Losenice, která se vine mezi zalesněnými kopci a směřuje k Rejštejnu, kde se vlévá do Otavy. Vidět je rovněž hrad Kašperk.
Z hřebene se vrátíme stejnou příkrou cestou zpět na Popelnou (nahoře dáme pozor na odbočku) a z údolí se vydáme po červené značce směrem na Churáňov. Vrátíme se na pravý břeh Losenice, přejdeme louku a lesní pěšinou stoupáme proti proudu jedné z nejhezčích šumavských říček až k rozcestí U nového mostu. Zejména v horní části může být cesta hodně zamokřená, po větších deštích cestu proti proudu Losenice nedoporučujeme, říčka se také umí změnit v prudkou bystřinu a rozlévat se do okolí. Od rozcestníku U nového mostu se můžeme vydat oběma směry naučné stezky (podrobněji viz trasa č. 3), po které dojdeme k východisku turistických značek u hotelu Churáňov a k autobusové zastávce. Nebo můžeme zvolit žlutou značku, po které snadno dojdeme rovněž k hotelu Churáňov.
Návrat: Stachy, Zadov, Churáňov hotel 16.43 - Vacov 17.20
|
|
|
|